Licence jezdce je důležitá pro ty,kteří chtějí jezdectví dělat závodně.Proto pořádají různé jezdecké kluby v ČR zzvj(zkoušky základního výcviku jezdce),kde se po úspěšném vykonání všech čtyř bodů předává jezci licence.Části zkoušky je:
1)PŘEDVÁDĚNÍ KONĚ
2)DREZURA
3)PARKUR
4)TEORIE VE FORMĚ TESTU
Pokud byste se chtěli na něco ohledně licence poptat,můžete mi napsat.
Jinak ,plánek parkuru a drezurní úlohy najdete na stránce ČJF.K tomu,aby se vám načetla stránka potřebujete mít v počítači Adobe Reader :)
Tady máte podrobný protokol,stažený ze stránky ČJF(České jezdecké federace).
PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ JEZDECKÉ LICENCE- ZKOUŠKA ZÁKLADNÍHO VÝCVIKU JEZDCE(ZZVJ)
Česká jezdecká federace stanovuje následující podmínky k získání jezdecké licence.
K získání jezdecké licence je třeba vykonat zkoušku základního výcviku jezdce za následujících podmínek(neplatí pro jezdce voltiže, pony, spřežení , reiningu a vytrvalosti).
1) Uchazeč musí dovršit v daném roce věk minimálně 12 let.
2) Uchazeč musí prokázat složením praktické zkoušky dovednost v jízdě na koni
- vodění a předvádění koně
- drezurní úloha - národní úloha č.Z1 nebo Z2
- překonání parkuru ve výšce 70 - 90 cm s 1 distancí , 1 kombinací, přechod do klusu a skákání kavalet
z klusu
3) Uchazeč musí prokázat základní teoretické znalosti z :
- anatomie a fyziologie koně
- napájení, krmení, ošetřování a kování
- úrazy a nemoci koní
- základní zdravotní ošetření
- ústroj jezdců , postroj koní
- bezpečnost jezdce a základní první pomoc
- disciplíny jezdeckého sportu
- základní znalost pravidel
Svoje znalosti prokáže uchazeč formou testu.
4) Minimální počet uchazečů je 6, maximální počet je 20.
5) Zápisné ke zkoušce (i opakované) je 500,-Kč, je příjmem pořádající oblasti ČJF a nevrací se.
Účastník kromě uvedeného uhradí účastnický poplatek související s pokrytím nákladů na uspořádání zkoušek
(technické zajištění aj.), jehož výši stanový pořádající oblast ve spolupráci s pověřeným pořadatelem.
6) Jezdeckou licenci bez absolvování výše uvedené zkoušky mohou obdržet absolventi učilišť Kladruby n/L. ,
Lanškroun, Kroměříž a absolventi policejního kursu - ZZVJ Policie ČR.
Opravné zkoušky
- Jezdec, který neuspěje u zkoušek jak z praktické tak i teoretické části, opakuje celou zkoušku nejdříve za 6 měsíců .
- Jezdec,který neuspěje u zkoušek v praktické části (drezura nebo parkur nebo oboje) ,opakuje celou
praktickou část nejdříve za 6 měsíců.
- Jezdec, který neuspěje v teoretické části (testu) ,opakuje zkoušku jen z teorie nejdříve za 1 měsíc.
- Opravnou zkoušku musí jezdec vykonat nejpozději do 2 let.
Přerušení zkoušek
V mimořádném případě může komise ze závažných důvodů jezdce ze zkoušek vyloučit( nenechat jej dokončit).
Hodnocení zkoušky základního výcviku
- V drezúře jsou hodnoceni uchazeči v základních chodech - krok,klus,cval,provedení kruhu,srovnání koně
a zastavení. Základním hodnocením je sed a vliv jezdce.
- Ve skoku na parkuru je základním kritériem hodnocení - rovnováha, styl jezdce.
- V teoretické zkoušce základní znalosti formou testu - min.30 správných odpovědí (z 35 otázek)=splnil.
Jednotlivé části zkoušky jsou hodnoceny výrokem komise - splnil / nesplnil.
Pro hodnocení praktických částí zkoušky nejsou uplatňována ustanovení pravidel jezdeckého sportu.
Na závěr zkoušek proběhne vyhodnocení uchazečů.Po ukončení zkoušek vypracuje komise "Protokol o zkouškách" pro příslušný oblastní výbor a sekretariát ČJF. Na jeho základě bude účastníkům
zkoušek, kteřísplnili, vydána "Licence jezdce".
Směrnice pro zkoušku základního výcviku jezdce
Zkoušky základního výcviku se mohou provádět v jezdeckých areálech, které mohou zajistit následující
podmínky:
1) halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností kandidátů v drezúře (drezurní obdélník 20 x 40 m)
2) halu nebo prostor pro přezkoušení jezdeckých schopností kandidátů po stránce skokové (viz.předepsaný
plánek parkuru)
3) ustájení pro koně kandidátů zkoušek
4) obsluhu pro stavbu překážek
5) místnost pro vypracování testů
6) prostor pro vodění a předvádění koně
Pomůcky potřebné při zkouškách
1) - každý kandidát si musí zajistit koně, se kterým bude provádět zkoušku (může být jiný pro drezúru a pro
parkur, na jednom koni se mohou vystřídat max. 3 jezdci )
- kandidát si zajistí vlastního čtenáře úlohy
-kandidát si přinese psací potřeby
- kandidát bude mít kompletní jezdeckou výstroj a kůň bude postrojen dle skokových pravidel jezdec.sportu
čl.256 a čl.257
2) startovní čísla (pořadatel)
3) překážkový materiál pro předepsaný parkur (pořadatel)
4) drezurní obdélník 20 x 40 m (pořadatel)
5) tiskopisy pro hodnocení kandidátů zkoušek (pořadatel)
Při zkouškách jsou potřeba nejméně 3 zkoušející :
- hlavní, který kontroluje a zabezpečuje správné dodržování časového rozvrhu, na začátku provede
instruktáž kandidátů, provede vyhodnocení testu a na závěr zkoušek provede celkové vyhodnocení
- další dva zkoušející hodnotí drezurní a skokovou zkoušku
(hlavního zkoušejícího vybere ze seznamu komisařů oblastní výbor ČJF - vyloučeni jsou zkoušející,kteří
mají u zkoušek kandidáty z vlastního klubu nebo příbuzné, nebo popř.je trénují)
Časový program
8.00 hod. kandidáti se shromáždí a budou jim přidělena čísla 1-20 (max.20 na den) hlavní zkoušející informuje kandidáty o průběhu zkoušek
9.00 hod. předvádění a vodění koně drezurní úloha Z1 nebo Z2 (pořadí startujících 1 - 20)
14.00 hod. skoková zkouška na předepsaném parkuru (pořadí startujících 20 - 1)
16.00 hod. testy (vypracovat odpovědi na otázky testu v čase 45 min.)
17.30 hod. hlavní zkoušející provede zhodnocení všech účastníků zkoušek za jejich účasti
(Uvedený časový program je orientační. Je v pravomoci zkušební komise rozvrh upravit-dle počtu účastníků apod.)
Okruhy otázek pro zkoušky základního výcviku jezdce:
1. Zkratka mezinárodní jezdecké federace.
2. Kdo organizuje jezdec.sport v České republice.
3. Popis koně (části těla, tvary hlavy,…)
4. Barvy koní.
5. Získané a vrozené znaky u koní.
6. Tělesná teplota koně.
7. Základy krmení a napájení koní (základní krmiva, spotřeba vody,…)
8. Zásady bezpečnosti práce při ošetřování koní a přístup ke koním.
9. Ošetřování koní před a po výcviku.
10. Podkování a ošetřování kopyt.
11. Základy chovu koní.
12. Nemoci koní a jejich léčení.
13. Úrazy koní a jejich ošetření.
14. Zlozvyky koní.
15. Očkování pro koně i jezdce.
16. Zásady první pomoci.
17. Nohosled koně v základních chodech.
18. Základní chody koně.
19. Ochranné pomůcky koně při výcviku a soutěžích.
20. Ochranné pomůcky pro jezdce.
21. Úbor a výstroj jezdce při tréninku a soutěžích.
22. Popis jezdecké výstroje (sedlo, uzdečka,…)
23. Pomocné otěže.
24. Popis správného sedu.
25. Pomůcky jezdce, kterými na koně působí a jejich použití (krok, klus,cval,zastavení, couvání).
26. Chování jezdce s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci.
27. Čím se řídí jednotlivé soutěže všech disciplín jezdeckého sportu.
28. Doklady jezdce a koně potřebné ke startu na závodech.
29. Jak staří koně se mohou poprvé účastnit soutěží.
30. Základní znalost pravidel.
31. Popis drezurního obdélníku a cviky.
32. Hodnocení soutěží (drezura,skok)
33. Pravidla na opracovišti.
34. Vzdálenost kavalet (pro krok, klus,cval).
Tyto podmínky vstupují v platnost od 1.4.2005 .